Tafčina pomsta

Po skoro dvou letech snahy o zapuštění starší kobylky QH se konečně objevila pořádná říje a na poslední pokus zabřezla.

Otcem je krásný černý hřebec Imprints Legacy (jehož potomci jsou převážně vraníci a isabely) a tak začalo čekání na vytouženou černou klisničku, která měla spatřit světlo světa 13.února 2010. A tak jsme čekali, a čekali... Kobyla chodila na noc do boxu a vždy se ráno s ohromnou radostí vracela do výběhu mezi ostatní koně, protože ona vyloženě "antiboxový" kůň byla celou noc opuštěná pod střechou na tlusté vrstvě slámy a ostatní se mohli máčet v dešti a blátě:)

A my jsme stále čekali...Včera 2.března 2010 na nás jako obvykle řehtala z boxu svoje "no konečně, už mě koukejte pustit ven" a vyběhla brankou mezi ostatní koně se kterými se hlučně zdravila. O dvě hodiny později jsme vyrazili na oběd, projíždíme kolem ohrady a řidič náhle zvolal "Hele támhle vám rodí kůň!" 

Nastal okamžitý obrat a všichni se honem šli dívat jak to dopadne, já samozřejmě s foťákem a co nejblíž, za což sem dostala patřičně vynadáno. Porod proběhl rychle a bez problémů, akorát očekávaný výsledek nebyl podle našich představ, místo černé klisničky na nás překvapěně mrkal bílý hřebeček s modrýma očima, a jako správnému běloušovi ho jeho první kroky spolehlivě navedli do nejbližšího bahna kam se pro nedostatečnou koordinaci končetin svalil:)

Teď už je i přes matčiny protesty, spolu s ní opět v bezpečí a pohodlí boxu a prozatím se těší prvnímu návrhu na jméno. Vanilla Sky. Z této příhody jsem si vzala ponaučení pro příště, genetika je svině a zbožné přání s tím nic nenadělá:D Ale hříbek je zdravý a i při svých nedostatcích na vzhledu je to sympaťák, třeba budeme za pár let vzpomínat "Ještě že se nám nenarodila nějaká černá bestie."