Na takový smutek je nejlepší další zvířátko. Ještě ale máš pejska a kočičku, věnuj se jim, vzpomínej na to hezké. Bylo to podle mě trošku násilné léčení, tím ale nechci říci nic špatného, je to pochopitelné.... A vlastně se tak chová skoro každý. Já 27. jela na veterinu uspat králíčka. V srpnu nám sousedův pes zakousl Mišulku, co tu mám. Bonny je náplast za ni a je to účinné. Myslím na to hezké. Z nejhoršího mě ale dostal můj Cvalíček a ostatní zvířátka v zoo, kde jsem v té době měla praxi. Je to těžké, ale je to život.
Odchod milovaného tvorečka
Včera večer jsem přišla o milovanou kočičku Gingerku.Před 11léty,v den kdy mému synovi "dobří lidé"otrávili 10měsíční dogu,si sedlo před náš práh zubožené koťátko.Od toho dne mi přiylo 4zvíře do smečky.Už jsem měla 2pejsky a 1kočku,všichni nalezenci.Nebylo to pro mě snadné,žila jsem sama se 2dětma a peněz nebylo nazbyt.Přesto jsem nikdy nelitivala,že jsem se zvířátek ujala.Přinesly mi tolik potěšení,radostí a zcela zaplnily chvilky samoty,když děti dospěly a založily své rodiny.je úžasné mít doma zvířatko,ale je moc bolestné se s nima loučit.Před 12léty mi pošla fenka ve věku 14let a tak jsem až do včerejšího dne žila se 2kočkami a 17letým pejskem.Gingerka byla nejmladší ze smečky.Přesto,že žila pouze v bytě,dostala zánět do krku a dutin.Měsíc se léčila na veterině,přesto zánět neustupoval,později nemohla polykat,dávali jsme žrádlo stříkačkou,včera jí chtěli zavést do žaludku sondu na výživu,aby zesílela a zánět v krku se zhojil,bohužel nevydržela narkózu.Moc mi chybí nejen mě,ale i jejím zvířecím kamarádům,pejskovi Andrýskovi a kočičce Sí-džejce.Prčomiňte všichni,že si tak vylívám srdce,ale potřebují se vypsat ze smutku.
Je mi kočičky i Vás líto. Vím, jaké to je, ztratit milovaného mazlíka. Přesto Vám držím palce a věřím, že díky mazlíkům, které máte doma, bolest brzy překonáte.
Nebojte se,časem to bude dobré.A jak Vám píše AjinkaPS,opravdu souhlasím,že je nejlepší věnovat se dalším zvířátkům.Taky jsem musela před 2 lety nechat utratit pejska,měla jsem ho 13 let.Ale asi 4 roky před tím,než umřel jsem si pořídila fenečku a ta mi potom pomohla se z toho dostat.
Mě je vaším mazlíčkům líto, já vým jaké to je. Já jsem zažila to že my umřela Pišťulka(to byl můj potkánek) měla jsem ho moc ráda, a taky my umřel papoušek a dědovy mu umřelo už tolik papoušků a králiku.Jo a mě ještě umřeli nějaké morčata která jsem měla mnít do chovu.
Je to už dlouho, to když sem byla ještě menší, měli sme kokršpaněla Betinku, byla to moje láska nadevše, ale bohužel není to vždi napořád, jednou sem přišla ze školy a dozvjeděla se tu strašnou zprávo o tom že už si nikdy s Betinkou hrát nebudu, její ztártu sem hodně těžce nesla teď když se koukám na její fotky se usmívám a v očích se mi objevují slzy, které nejdou zastavit.
Berte to tak,že už jsou za duhou a nic je nebolí.Taky jsem pred 2 měsíci pochovala moje zlatíčko,které jsem měla 6let
To je mi vážně moc líto.Je to smutné stratit zvířátko,ale časem to přebolí.My jsme měli také kočičku,která byla velice přítulná a moc hodná.My jsme jí vždy pouštěli ven a pak si zaškrábala na okno a pustili jsme jí domů.Jednoho dne jsem jí takhle pustili ven,ale už se nevrátila.Je to smutné. Ale časem to přejde!
«« «123456 » »»
Další příspěvky