Psí štěkot – co s ním?

Možná se potýkáte se stejným problémem – vyjdete se svým pejskem na procházku a hned o tom musí vědět celá ulice! Váš pejsek totiž začne štěkat a nepřestane se štěkotem, dokud nejste opět doma. A vy vypadáte jako neschopný chovatel, protože váš mazlíček vůbec neposlouchá na povel „ticho“!

Přirozené štěkání nebo zlozvyk?

Pes a štěkot patří k sobě. Pokud tímto způsobem váš mazlíček projevuje radost, snaží se svého páníčka ochraňovat před nebezpečím nebo hájit své území, můžeme hovořit o štěkotu přirozeném. V některých případech se ale nepřiměřené štěkání – obzvláště ve spojení s vytím a jinými projevy agrese či naopak strachu – může stát zlozvykem, který musí páníček svého mazlíčka odnaučit.

Dominantní chování

Většina psů štěká výhradně tehdy, když se v jejich společnosti objeví jiné zvíře nebo člověk. Menší psi dávají takto najevo, že se těch větších nebojí, jiní v sobě nezapřou agresivní chování a musí všechny informovat o svém dominantním postavení. Ti s bojovnější povahou přidají navíc vrčení a vyceněné zuby... a páníček má co dělat, aby ho udržel na vodítku.

Projevy separační úzkosti

Existují ale i případy, kdy pes začne štěkat a výt, když je sám a kolem nejsou žádná zvířata ani lidé. To bývá projevem tzv. separační úzkosti, kterou netrpí pouze zvířata, ale i lidé. Například malé děti pociťují úzkost, pokud je matka nechá samotné. Ony pak svou nespokojenost a strach dávají najevo pláčem. Podobně i psi svůj nesouhlas se samotou projevují štěkáním a vytím, které může provázet i nutkání zničit vše, co takovému pejskovi vstoupí do cesty. Velkým problémem je toto chování, pokud bydlíte v bytě na sídlišti. Hlasité zvuky budou obtěžovat sousedy a najít úplně zdemolovaný byt také není nijak radostné.

Separační úzkost mohou psi projevovat také v neznámém prostředí. Pokud se pes na procházce setká s jiným zvířetem, může být štěkot buď projevem agresivity či dominantního chování, ale i signálem toho, že se pes cítí v ohrožení. V obou případech separační úzkosti je zapotřebí pejskovi pomoci buď výcvikem, nebo i návštěvou psího psychologa.

Zažeňte nudu

Psa můžete zklidnit pomocí předmětů, které ho zabaví v dlouhé chvíli. Pokud například pes trpí separační úzkostí, doporučuje se po dobu nepřítomnosti páníčka zajistit psovi nějakou aktivitu. Tím nejsnadnějším řešením jsou samozřejmě hračky. U těch se může snadno stát, že se jich pes nabaží a poté o ně nebude projevovat zájem, problém se tedy může za chvíli vrátit. Proto vyzkoušejte jednoduchý trik – hračku mu po určité době vezměte, na pár dní schovejte a poté opět vraťte. Pes bude nadšením bez sebe, že se opět setkává se svou milovanou hračkou. Řešením mohou být také pamlsky, u těch však dávejte pozor, aby si pes nenavykl na „vydírání“ typu „když nedáš, budu štěkat“.

Ticho!

Psa odmalička cvičte poslouchat na povel „Ticho!“. Nezapomeňte, že musíte vždy opakovat povel ve stejném znění, což platí pro výcvik psa obecně. Pokud jednou budete volat „Klid!“, poté „Neštěkej!“ a napotřetí „Ticho!“, pes nebude chápat, co po něm chcete. Kromě hlasitého zvolání povelu můžete psovi položit na tlamu ruce, čímž mu zamezíte v dalším štěkání.

Antištěkací obojek

Pokud nic nepomáhá a vy stále nevíte, jak pejska odnaučit nadmírnému štěkání, můžete vyzkoušet antištěkací sprej. Ten je navlečen na obojek, a pokud pes zaštěká, vyšplíchne z něj speciální tekutina, která vašeho pejska odradí v dalším štěkotu. V obojku je totiž zabudován malý mikrofon, který rozezná, když pes začne se svými zvukovými projevy. Musíte však při výběru dávat pozor, aby se jednalo o roztok, který nezpůsobuje alergické reakce a zvířeti neublíží. Cena těchto přípravků se pohybuje kolem 1000 až 3000 Kč.

Uklidňujícími feromony

Mnohem levnější – kolem 300 Kč – jsou obojky, které jsou napuštěné uklidňujícími feromony. Ty vašeho psa zklidní, navíc pomáhají v těch případech, kdy psi trpí stresem nebo strachem.