Včelstvo - díl první

Včelařství má ve světě i u nás velký význam. A to nejen pro produkty, které vznikají existencí tohoto důležitého tvora, ale musíme brát vpotaz i pomoc včel okolnímu mikrosvětu. Jde o jeden z nejstarších oborů lidské činnosti, dokonce je již na stěnách v jeskyních znázorněn pračlověk při vybírání medu ze stromu. I když se dnešní podoba sběru liší, princip je stejný. Včely = med (vosk, pyl, mateří kašička, propolis a včelí jed). Momentálně máme dva druhy chovu - malovčelaře a včelí farmy. Vzhledem ke kvalitě životního prostředí a zatažením některých nepřirozených cizopasníků, je prakticky nemožné, aby roj přežil v přírodě bez pomoci člověka.

Neznámě známá

Včela medonosná je snad nejvíce prozkoumaným hmyzem, už pro její úzké spojení s člověkem. Spousta článků popisuje její úžasné schopnosti při výrobě medu, jejich společenský život, či se nadšeně zaobírá tanečky, kterými udávají směr k většímu množství pylu. My dnes trošku zabrousíme do méně známých vlastností, jenž jsou předmětem výzkumu nejednoho nadšence. Někteří již byli odměněni i Nobelovou cenou za přínosy v této oblasti.

Stará dáma

Vědci byli nadšeni, když se na světě objevil jantar s nádherně zachovalým kouskem hmyzu. Konečně se našel důkaz pro jejich teorii, že včely jsou staré nejméně 120 milionů let. Stáří tohoto jedince se odhaduje na 100 milionů let. Dodnes vykazovaly nalezené exempláře stáří "pouze" 65 milionů let. Tvoreček, který měří pouhé 3 milimetry, má nyní svůj nový rod Mellitosphex. Jeho společné znaky s méně oblíbenou žlutočernou příbuznou jen potvrzují názor, že včely a vosy mají společného předka.Tento nález však ukazuje ještě jednu věc a to, že se v té době na naší planetě také již vyskytovaly kvetoucí rostliny.

Lenost je taky vlastnost

K údivu všech, kdo se drželi hesla : "Pilný jako včelka", přišli vědci s překvapivým zjištěním. I tyto práci milující sběratelky dokáží být líné! Je to dáno povahou každého jednotlivce. Zatímco některé okřídlené poklady vyrážely pro potravu až desetkrát denně, jejich spolubydlící nebyli schopni vylétnout vícekrát než - li jednou. V průměru opouštěla jedna včela úl zhruba čtyřikrát denně, což je na jejich kladnou pověst opravdu málo. Některé nadšenkyně své kamarádky pobízejí takzvaným natřásavým tancem, aby přerušily své lelkování a vydaly se pro pyl.

Chytrá holka!

Asi si poklepete na čelo a budete se divit, že tohle vůbec někoho napadlo vyzkoušet, ale páni vědci vymyslí v podstatě cokoliv. Prostě zjišťovali, zda umí včelky počítat. A dospěli k překvapivému závěru, že ano! Ale jelikož je kapacita jejich mozečků omezená, veškeré počty končí u čísla 4. K tomuto číslu však dospěly jen ty nejlepší matematičky. Zbytek populace pozná pouze tři puntíky (kolečka, hvězdičky, citronky...). Pokud některý počet znaků vede k jídlu, jsou schopny si je zapamatovat a dalším kole, po bleskurychlém spočítání, jdou najisto.