Mainská mývalí kočka

Jak všichni víte, ve zvířecí říši panuje rozmanitost. Není proto divu, že existuje velké množství kočičích plemen, jejichž zástupci se liší nejen vzhledem, ale i povahovými vlastnostmi. Pokusím se vám proto přiblížit některá zajímavá plemena, z nichž jsou prvním mainské kočky.

Pár slov o historii

Těmto kočkám se někdy říká i mývalí, případně se používá jako celý název mainská mývalí kočka. Motiv tohoto pojmenování je prostý: mají velmi chlupatý ocas, díky kterému vypadají podobně jako ona roztomilá medvídkovitá šelma.

Původ mainských koček spadá do severovýchodní Ameriky do státu Maine, kde vznikly zřejmě křížením původních koček obývajících amerických kontinent s norskou lesní kočkou, která byla do této oblasti přivezena ze severní Evropy. Jako samostatné plemeno byla mainská kočka zaregistrována roku 1861, v Evropě se začala ve větší míře chovat od 80. let 20. století

Vzhled

Tato kočka patří k dlouhosrstým plemenům, jejichž srst každého okouzlí. Je lesklá a hustá, delší chlupy vyrůstají na zadních nohách a na bříšku. Díky takto vytvořenému límci kolem krku vynikne hranatá hlava s velkýma ušima, které jsou také pokryty bohatými chlupy. Přestože má delší srst, nevyžaduje náročnější péči, protože většinou u ní nedochází k plstnatění.

Srst může mít barvu bílou, modrou, červenou, černou, ale i zlatou, stříbrnou či krémovou. Často jsou tyto barvy doplněny bílým lemováním a různým vzorováním. Široká barevná škála je typická i pro jejich oči – ty mohou být zelené, modré, hnědé, nejčastěji žluto zelené, někdy může mít každé oko jinou barvu.

Jedná se o robustnější plemeno – dorůstá délky jednoho metru (měřeno i s ocasem), jejich váha dosahuje u koček 7 kg, u kocourů 10 kg, u kastrovaných jedinců může být váha větší (např. i 15 kg). Plných rozměrů dosahují až kolem třetího roku.

Zajímavostí je, že přes svou statnou konstrukci nevydávají mňoukání obvyklé síly, spíše bychom jej mohli přirovnat k tichému vrkání.

Povaha

Tyto kočky bývají pokládány za velmi přátelské, dokonce se snáší dobře i s jinými zvířaty, a to jak s kočkami, tak i se psy. Důvodem může být jejich velikost, která jim zajišťuje dominantní postavení. Nebývají proto agresivní, neboť si jsou vědomy své převahy nad okolím.

Mohou si je pořídit jak samotáři, kterým budou svou hravou povahou zpříjemňovat volné chvíle, tak i rodiny s malými dětmi. Právě ti nejmenší zajisté uvítají, že se jedná o plemeno milující hraní si s nejrůznějšími hračkami a zbožňující mazlení. Tím samozřejmě nemyslím zbytečné trápení kočičky, se kterou by si holčičky hrály jako s panenkou, neustále ji chovaly a vozily v kočárku, ale občasné pohlazení a projevování lásky. Mainské kočky vám budou vděčné i za vhodné hračky, domečky či šplhadla, kterými by se mohly zabavit v dlouhé chvíli.