Kočky a jejich plemena

Kočky patří spolu se psy k nejčastěji chovaným domácím mazlíčkům. Málokdo však ví, že existuje více než sto plemen těchto krásných a beze sporu zajímavých tvorů.

1. Perské a exotické kočky

Perské

Jsou jedním z nejstarších čistokrevných plemen a patří sem většina dlouhosrstých koček. Typickým znakem je zavalité tělo, kulatá hlava i obličej, krátké a silné nohy, malý nos a kulaté oči. Srst mají velmi hustou a dlouhou. U některých výstavních jedinců dosahuje délky až 12 cm. Chovají se v mnoha barevných variacích a jsou známé svou klidnou povahou.

Exotické

Mají svůj původ v USA a jediným znakem, který odlišuje tuto skupinu od koček perských, je kratší srst.

2. Polodlouhosrsté kočky

Pocházejí z různých míst, většinou z chladných oblastí. Jejich srst není tak bohatá, což usnadňuje majitelům péči o ni. Tělo i nohy jsou štíhlejší a delší, obličej užší. Označují se za inteligentní a hravé tvory. Patří sem například birma, angorská kočka, norská lesní kočka, ragdoll nebo mainská mývalí kočka.

3. Krátkosrsté a somálské kočky

Tato skupina je, co se týče druhů, nejpočetnější. Jejich rysy nejsou ve všech případech společné, některé se značně odlišují od ostatních. Za zmínku stojí hlavně britské kočky, somálská nebo sfinx, u kterých toho opravdu moc společného nenajdete.

Britské

Tohle plemeno svým vzhledem připomíná perské kočky. Mají také masivní stavbu těla, ovšem srst je krátká a připomíná plyš. Přítulná a snášenlivá povaha z nich udělala u chovatelů velmi oblíbené plemeno. Existuje spousta barevných variant, ovšem nejrozšířenější je modrá britská kočka.

Somálská

Chlupy této kočky jsou poněkud delší než u ostatních, řadí se ovšem mezi krátkosrsté. Vypadá trochu jako kočka divoká a není moc vhodná pro výhradně domácí chov. Má velké, špičaté uši, huňatý ocas a velmi zvláštní zbarvení.

Sfinx

Sfinx pochází z Kanady a od ostatních plemen se liší jedním zásadním znakem – nemá vůbec žádné chlupy. Díky tomu nemusí být všem po chuti, ale bezesporu přitahuje pozornost. Lidé si často mylně myslí, že je vhodná pro alergiky, ale není to pravda. Alergenem totiž nejsou kočičí chlupy, ale sliny.

Kromě již zmíněných, patří do této kategorie třeba i bengálská kočka, německý rex, ocicat nebo burmilla.

4. Siamské a orientální kočky

Siamské

Siamské kočky jsou proslulé svýma safírově modrýma očima. Nejčastěji se vyskytuje varianta, kdy dlouhé, štíhlé, světlé tělo zdobí tmavé tlapky, ocas a obličej. Povahu mají hodně energickou a nesnášejí samotu.

Orientální

Vzhledem i povahou jsou podobné siamským kočkám, ovšem s pestřejším zbarvením – existuje více jak 40 variant. Patří k nejuhlazenějším plemenům.

Existují také plemena, která nebyla organizací FIFe uznána, a proto se do žádné ze čtyř zmíněných kategorií neřadí. Je to například asijská kočka, americký bobtail, sterling nebo česká kadeřavá kočka.

Chovatelé často experimentují, a tak každým dnem přibývají další barevné varianty, což má za následek i rozvoj nových plemen. Kromě nich jsou tu ale i takzvané „pouliční směsi“, které nejsou ničím zvláštní a lidé s nimi nejezdí na výstavy. Za dobrou péči a domov se však i ony dokáží odvděčit stejně dobře, jako ty s rodokmenem. Na původu totiž vůbec nezáleží.