Příběh našich králíků

Chtěla bych Vás seznámit s příběhem mých králíčků Amálky a Bobeška. Bobešek s námi v bytě 3+1 bydlí už přes 3 roky. Asi po roce jsme mu koupili kamráda, aby mu nebylo smutno - králičího chlapečka - Šemíka. Dali jsme ho k Bobeškovi do klece, jenže po něm Bobeš vystartoval. A tak jsme Šemíka dali do jiné klece. Tak jsme žili asi měsíc s dvěmi klecmi v bytě 3+1.

Ale pak jsme šli do zverimexu koupit slámu a měli úžasné maličké králíčky. A tak jsme si řekli, že Šemíkovi koupíme kamaráda - králičí holčičku Amálku. S tou se Šemík skamarádil, ale neustále jí ,,znásilňoval,,. Amálka na to byla ještě moc mladá a my věděli, že to takhle dál nejde. A tak jsme ho dali do jiné klece.

A tak jsme měli 3 klece v bytě 3+1. Potom jsme šli se všema 3 králíčkama ke zvěrolékaři. A tam jsme zjistili, že Bobeš je vlastně holka. A o tom jsme se také brzy přesvědčili i sami, jelikož nám do týdne porodil 4 úžasné, malé, černé králíčky. A Amálka také porodila. Jenže jak byla ještě moc malá, tak každé 2 dny porodila 1 mrtvé mládě. Bylo to velice smutné. Nicméně najednou porodila jedno živé mládě a my měli velikou radost. Takže jsme měli 8 králíků v bytě 3+1. Vše se odehrálo o letních prázdninách a my měli naplánovanou dovolenou. A všech 8 králíků jsme nechali na starost našemu dědečkovi. Musím uznat, že se o ně postaral velice bravurně. Jenže jsme věděli, že s osmi králíkama žít nemůžeme. A tak jsme otce mláďat - Šemíka a všechna mláďata odnesli do zverimexu. Obrečeli jsme je, ale jiná možnost nebyla.