Bobšův útěk

Chtěla bych vám říct, co se stalo mně a mému králíčkovi Bobeškovi. Jednoho krásného prázdninového dne jsme se s Bobšem půjdeme projít na zahradu. Nasadila jsem mu vodítko a vyrazili jsme.

Zezačátku šlo vše v pohodě. Bobeš si hezky hopkal po zahradě a papal pampelišky. Jenže potom jako by mu něco přelítlo přes nos a začal neuvěřitelně běhat sem a tam a vysoko hopsat. Já ho bohužel neudržela a vyvlékl se mi i s vodítkem. Běžel hrozně rychle přímo k plotu a podlezl ho. Já běžela za ním. Vběhl mi na chodník u silnice a já se pomalu začala smiřovat s tím, že ho už nikdy neuvidím a nebo ho budu seškrabávat ze silnice.

Ale Bobeš na tu silnici nevběhl. Běhal po chodníku sem a tam jako splašený. A já pořád za ním. A pak se mi podařilo mu na to vodítko co za ním válo šlápnout. V té rychlosti to Bobše vrátilo zpět a zřejmě i přiškrtilo. Nikdy nezapomenu na ten zvuk co  ze sebe Bobeš vydal. Naštěstí vše dobře dopadlo, žije s námi už tři roky, ale ven už s ním nechodím. Naštěstí nemá žádné následky, teda kromě strachu z vodítek.