Kubíček mámou, překvapení od zakrslého králíčka

Napíši Vám příhodu, která se nám tak před 5 lety stala. Byla jsem onehdy v Praze a rozhodla jsem se ten den, že svému synovi koupím zakrslého králíčka. Šla jsem do zverimexu a požádala prodavačku, zda by mi ukázala, kde mají králičí kluky, abych si mohla jednoho vybrat.

Výběr byl lehký, neboť měli jenom dva. Syn měl radost. Králíčkovi jsme dali jméno Kubík. Byl bílý s hnědými, nebo rezavými flíčky. Byl kouzelný a moc hodný. Nikdy nikoho nekousl. Strašně rád se koupal v umyvadle, moc rád se choval.

Jednoho dne jsme se rozhodli dát ho na zahradu pod klec s velkým králíkem, kterého jsme měli v králíkárně, aby se napásli. Chvilku jsme je sledovali, zda se nebudou prát, ale vše bylo v pohodě. Přestali jsme jim tedy věnovat pozornost a šli pracovat na zahrádku. Po nějakém čase, jednoho rána, když jsme se vzbudili a šli Kubíčka nakrmit, zůstali jsme jako „opaření“ stát mezi dveřmi. Kolem jeho klece bylo bílo.

Strašný chumel chlupů. Po chvilce jsme zjistili, že z Kubíčka je mamina. Měla v hnízdečku 3 miminka. Byli všichni tři moc krásní. Byli po mamině a když byli větší vůbec se nebáli. Hráli si, běhali a nebo se nechali vozit na umělohmotné mašině. Pokaždé, když jsem se na ně podívala, bylo mi smutno z toho, že si je nemůžeme nechat, neboť v tu dobu jsme tu měli méně místa. Králíčky si ale vzaly kamarádky a tak vím, že šli do dobrých rukou. Jsou tomu již 4 roky, co nás Kubíček navždy opustil. Jeden z jeho potomků se ale těší naší stále návštěvnosti, neboť jedna z kamarádek bydlí nedaleko. Tak se z našeho Kubíčka stala mamina :-)