Veverka a její čipování

Ahoj všem čtenářům. Jelikož chovám doma veverku (paní Chipová), musím ji mít nahlášenou na Odboru životního prostředí a veverka musí mít čip. A tak jsme vyrazily k veterináři, který jí čip aplikuje za levou lopatku...

Cesta tam byla plná nervozity a strachu...je to přece jen malinký tvoreček a jehla, ve které byl čip byla dosti tlustá. Měla jsem větší strach než p.Chipová...ta ale nevěděla co jí čeká i když možná vycítila moji nervozitu. Dojely jsme na místo činu a začalo něco co bych už vícekrát nechtěla absolvovat.

Doktor mi řekl abych jí podržela za hlavičku (ale opatrně abych jí nezlomila vaz nebo nepřidusila) a pod zadníma nohama. Nooo, vůbec to nešlo ani mě ani setřičce... p.Chipová se třikrát proběhla po ordinaci, pozchazovala pár léků, kousla setřičku tak že jí tekla krev a tak se nakonec držení ujal doktor a setřička měla aplikovat čip.

Když sestra zavedla jehlu, říkala jsem si "konečně můžeme jít domů" , ale sestra vyndala jehlu, kouká a čip byl stále v jehle...no to už se mi dělalo špatně, a doktor mě dorazil když řekl sestře...dělejte s tím čipem nebo nám tady šokne (tzn. že zvíře je tak vyděšené, rozbuší se mu srdíčko a může umřít). I když přišla p.Chipová o chlupy (kolečko asi jako ukazováček) když jí sestra svírala, dopadlo to všechno dobře bez újmy na zdraví.

Doma byla Chipka šťastná a já ji hned uplácela oříškama a rozinkami, aby se na mě nezlobila :). Chloupky už nám dorostly a vesele lumpačíme dál. Nejvíce roztomilá je po ránu, když přiběhne do ložnice, lehne si na záda, líže prsty u ruky a nechá se drbat na bříšku..to je asi nejhodnější :))

Doufám že bylo počtení zajímavé. Přeji všem příjemný den